6. SMEČKA VLČAT - Havráňata - Kolín


 

Článek

Táborový deník, Hostkovice 2010

Přečtěte si, co jsme zažívali dva poslední červencové týdny... :)


09.09.2010 (21:46)
Den první - 18. 7.
Od rána pršelo, do klubovny dorazil Jenda celý promoklý. Naložili jsme věci do náklaďáku, se zavazadly jel řidič, Radim a Týna. Jenda s Vokinem a Peckou šli s vlčaty na nádraží. Tam se všichni rozloučili se svými rodiči. Do obce Leština jsme jeli 50 minut. Potom začalo veliké dobrodružství. Venku stále pršelo a na tábořiště vedla lesní cesta dlouhá 11,5 km. K tomu všemu ještě foukal vítr, ovšem na tábořiště jsme došli statečně a bez obtíží.
Mezitím Radim s Týnou vyložili věci z náklaďáku a topili v kamnech. Začali jsme se zabydlovat v našich nových domovech, vedoucí pomohli vlčatům s jejich bednami. Jenda jakožto kuchař se pustil do inventury kuchyňských zásob. Uspořádal si kuchyni k obrazu svému a vyházel početné zbytky z minulého tábora. Jenda a Týna uvařili gulášovou polévku. Po večeři se uskutečnil provizorní nástup. Večer jsme hráli hry jako tleskaná a zpívali s kytarou. Rituál se svíčkou ukončil pracovní den. Při svíčce má každý právo vyjádřit se k uplynulému dni a ohodnotit ho. „Cukrování“ = chválení a „solení“ = kárání. Vlčata později vymyslela „pepření“ = extra kárání.

Den druhý – 19. 7.
Ráno budíček v 6.30, Jenda zapálil v kamnech a uvařil kakao. Kamna netáhla a bylo potřeba vytáhnout komínovou rouru a zapálit v ní karton, aby se ohřála a kamna táhla. K snídani byl sladký chleba, něco na způsob mazance.
Dopoledne bylo pracovní. Pecka se svým týmem vykopal močidlo. Radim sekal s Brumíkem dřevo do kuchyně. Jenda to dřevo rovnal pod stůl a dělal třísky. K svačině všichni dostali jablko. Jenda má radost, že dělá kuchaře, protože ho to nesmírně baví. K obědu bylo rizoto, které později vstoupilo do dějin. Skládalo se z rýže, vícedruhové mražené zeleniny a šunkového salámu. Těsně před podáváním se to stalo. Ten okamžik si bratr Jenda pamatuje ještě teď a straší ho ve snech. Bratru Vokinovi se zdálo rizoto málo slané. Jenda přiskočil se solí a začal solit. Jenže mu ujela ruka a v hrnci bylo skoro víc zrníček soli než zrníček rýže. Kuchaři zkoušeli slanou chuť přebít sladkým kečupem, leč marně.

Odpoledne Jenda, Vokin a Brumík zrušili stan s igelitem uvnitř, který asi sloužil jako bazén. V tento den začala slavná Hostkovická liga. Týmy byly takové: Mordor – Jenda, Piraň, Eda, Šíša; Deathstar – Radim, Burák, Myš; Blue Lines – Vokin, Tryskáč, Domča, Prokop; Gungani – Pecka, Tétéčko, Brumík, Vrtačka
První zápas hráli Gungani proti Blue Lines, druhý Mordor proti Deathstar. Deathstar porazili Mordor 5:4. O večením programu jsme hráli důlní společnost, Jenda se učil hrát Škoda lásky na akordeon.

Večer se vedoucí navlékli do dlouhodobkových kostýmů. Vokin převlečený za stařešinu uvedl vlčata do příběhu. Jenda ho v rámci příběhu zastřelil lukem. Radim a Pecka jako Godrik a Geralt pomstili stařešinu a ujali se vlčat. Radim při tom omylem naštípnul jediný budík na táboře, který si Jenda omylem zapomněl v kapse.

Den třetí – 20. 7.
Spali jsme do osmi hodin. Radim, Pecka a Vokin dělali s vlčaty vlastivědu. Přišel dokonce i pan prezident Klaus. K obědu byla čočka s párkem a k večeři byl smažený sýr a brambory.

Den čtvrtý – 21. 7.
Dopoledne proběhla instruktáž. K obědu jsme měli špagety. Během poledne přijela Anka se Zuzkou a Blochin s Vítkem. Všichni se zapojili do dlouhodobky. Holky dělali vesničanky a savovaly s vlčaty trička. Kluci se převlékli za bandity, aby měla vlčata koho zneškodnit v jejich cestě za posláním.

Odpoledne pokračovala Hostkovická liga. Potom jsme se společně s vlčaty vyřádili na louce při hraní her. Lukáš přijel obhlídnout, jak žijeme. Večerní program byla soutěž Riskuj ve znamení Chucka Norrise a vševědoucího Tryskáče.

Den pátý – 22. 7.
Zuzka s Jendou připravili snídani. Dopoledne začala další část dlouhodobky. Pecka s Radimem doprovázeli vlčata, Vokin jim stanovil trasu.
V podvečer pokračovala dlouhodobka, Zuzka s Lukášem byli na stanovišti v lese, Jenda dělal pána lesa u kapličky poblíž silnice.
Bohužel výprava se ztratila, takže se Lukáš ani Jenda na stanovištích nedočkali. Do tábora se obě družiny vrátily značně unavené a rozladěné. Naštěstí řízky jim vrátily náladu.

Den šestý – 23. 7.
Noc: Jenda opět křičel ze spaní, Vokin k němu přišel do stanu a Jenda ho ze spaní málem zmlátil. Asi za tři hodiny potom začalo pršet. Při šněrování stanů Jenda potkal Vokina, ale vůbec nic si nepamatoval.
K snídani byla bábovka s mlékem.

Příprava oběda: Jenda nakrájel maso na plátky, Zuzka je opepřila a osolila, Týna udělala kaši z včerejších brambor.
Všichni si řízečky pochvalovali.
V hostkovické lize se utkaly v těžkém zápasu Mordor a Blue Lines. Po skončení oficiální části pokračoval srandafotbal. Po takovém zápase byla vlčata značně špinavá, a proto nastala Delfín diskopártyšou, to znamená sprchování. Vlčata byla zbavena klíšťat, celkem jich bylo tři. Na večerním nástupu Zuzka nemohla vyseknout sekeru práce. Na pomoc jí přispěchal její bráška Brumík. Sednul si na špalek práce a společně sekeru zdolali. Celé to bylo podle očekávání zábavné, všichni na to byli zvědaví od dopoledního nástupu, kdy Vokin zarval sekeru do špalku co nejhlouběji :)
Večerní program byl jasný: nacvičit zítřejší oheň pro rodiče. Jenda byl ohnivec, Vokin a Radim hráli na kytary. Obě šestky, zelená i modrá, si procvičovaly svoje vystoupení.
Na oheň se přijeli podívat i Radek, Mývalka, Hykšák a Tank a zhlédli scénky vlčat.
činovnické: V koutku kuchyně se potom rozjela Dominion party.

Den sedmý, návštěvní – 24. 7.
soukromé: Měl jsem peklo s roztápěním kamen, foukal vítr a nechtěla chytnout. Dopoledne jsme hráli deskovky, v kuchyni zatím kuchaři obalovali řízky.
Po obědě se začali trousit rodiče. Vlčata jim ukázala svoje stany, rodiče jim doplnili zásoby sladkostí a zahnali stesk. Večerní program byl náhražka za oheň, který měl být pro rodiče. Hráli jsme městečko Palermo.

Den osmý – 25. 7.
Je stále ošklivě. Dopoledne jsme začali rozebírat stany z vedlejšího kruhu.
K obědu byla čína. Pro Týnu si přijela máma.
Večer proběhla slavná hudební soutěž Havráně Star. Nezapomenutelná byla dvojice Šíša a Domča a jejich song od Lady Gaga. Šíša věrohodně zpíval a Domča dělal nezbytné zvukové efekty :)
Vokin se Zuzkou odjeli do Kolína. Radim plnil mlčení z tří orlích per

Den devátý – 26. 7.
Dopoledne deskové hry. Jenda hrál na harmoniku, dokud mu do ní Blochin nehodil koláč. Odpoledne se vrátil Vokin a dal tábor dohromady. Z Jendy a Radima se staly pradlenky. Přepírali totiž všechno svoje špinavé prádlo. A že ho bylo.
V noci jsem zas drželi hlídku a přitom se cpali topinkami

Den desátý – 27. 7.
Dopoledne se uskutečnila táborová Olympiáda. Na tradičních disciplínách jako běh, skok do dálky, skok do výšky se vlčata překonávala. Odpoledne byl dlouhodobka. Tentokrát soutěžili šestky proti sobě. Měly za úkol získat recept od alchymisty, aby ho mohli dát trpaslíkům. Trpaslíci jim pak ukázali naleziště zlata v potoce. Na cestě se potuloval i bandita. Před nástupem jsme nastoupili na fotbalové hřiště a odehráli předepsané zápasy. Večerní nástup byl asi nejvtipnější z celého tábora. Při předávání služby činovníka se Jenda přeřekl, místo bratře Blochine řekl bratře Brochine.... a začal se nezřízeně smát. To nakazilo i ostatní. Pak Vokin nařídil Jendovi, ať vyjme sekeru práce. Při návratu od špalku Jendovi srandovně prděly sandále, v té chvíli se potutelně smáli už všichni. Po rozchodu nastal výbuch smíchu a všeobecného veselí. Jenda smíchy už nemohl stát na nohou a opřel se proto o stan. Co čert nechtěl, praskla na něm tyčka. Byli u toho Pecka i Radim, tím pádem se tlemili ještě víc.

Den jedenáctý – 28. 7.
Ráno začala instruktáž na zdravovědu. Jenda, Tétéčko a Domča šli zhotovit stanoviště do blízké vesnice. Radim a jeho tým šli udělat totéž do lesa. Domča měl dělat, že je pobodaný včelou, Ttčko simuloval seknutí sekerou. Na toto stanoviště se dostala pouze jedna hlídka, druhá se ztratila. Schylovalo se k dešti, tak jsme se vrátili do tábora.

Během poledního klidu přijel Petr a Mára. Zapojili se do přípravy výcvikového tábora pro vlčata. Cílem bylo vycvičit vlčata v boji proti zlu. Bylo několik stanovišť: střelba z luku, boj s tyčí, boj s mečem, řeckořímský zápas
Noc byla ve znamení dlouhodobky. Pecka s Radimem zavedli vlčata k Petrovi, který hrál mnicha, a k Vokinovi, který mu ministroval. Mnich dal vlčatům zlatou runu. Při předávání je přepadli banditi Jenda a Mára. Při útěku si banditi zapíchali do očí dost větviček.. a potom do nich vlčátka zapíchla svoje mečíky. Vlčata vyřídila bandity a vzali si svojí runu.

Den dvanáctý - 29. 7.
soukromé: Ráno jsem šel do kuchyně, byli tam už Verča s Blochinem a měli se k sobě. Takhle jsem je viděl po celý den.
Dopoledne měl Pecka Čílův souboj – souboj ve střelbě lukem a vzduchovkou. V letošním případě pouze s lukem. Radim odešel po nástupu na třetí orlí pero – samotku. Odpoledne vlčata běžela Závod o Akelovu placku. Čekalo je sedm stanovišť s úkoly. Trasa vedla kolem rybníka podél Bójky a zase zpět.
Na tábor se přijelo podívat budoucí vlče Adam.

Den třináctý - 30. 7.
K obědu byl buřtguláš a po něm začala v kuchyni příprava na odjezd. Vlčata si zatím užívala finální etapu dlouhodobky. Pod vedením Godrika a Geralta vpadli do země zlého paladina a zabili ho. Tím pádem dobro zvítězilo. A to nebylo vše. Ještě na ně čekalo přespání do dalšího dne pod přístřeškem.

Den čtrnáctý - 31. 7.
Ráno začalo balení tábořiště. Bouralo se, co se dalo, dokonce i dětské stany. Dlouhý pochod do tábora vlčata i vedoucí vyčerpal, naštěstí k večeři byly steaky a to všem zvedlo náladu. Večer se všichni sešli u táborového ohně, poté následoval slibový oheň. Do smečky byli přijati všichni nováčci. Třetí oheň byl orloperácký, Radim totiž splnil Tři orlí pera. Zároveň Tryskáč a Brumík splnili poslední úkol Tří bílých tesáků. Vlčata přespala v hangáru, vedoucí v jídelně.

Den patnáctý, den odjezdu – 1. 8.
Nejdřív odešli Vokin a děti na nádraží, potom odjel Jenda s kamionem a věcmi, nakonec přijeli do Kolína ostatní. Před klubovnou už čekali rodiče, převzali si své ratolesti i jejich zavazadla. Na činovníky zbyl úklid táborových věcí.

Tak to byl náš tábor :)
sepsal písmák Jenda
Jenda